Do peřin

Konečně sem můžu zase něco přidat. Včera se mi podařilo došít povlečení (nastříhané někdy na jaře). Mám z něj docela radost, i když detaily sem tam váznou, přece jen nejsem švadlenka. Nejvíc zabrat mi dalo našití skrytého zipu - každý je trošku jinak, naštěstí to není vidět. Příště tam dám stužky.
Ložnici máme po mojí praprababi, je stará skoro na chlup sto let (1912 se v ní narodila moje prababička).
Prošla kompletní renovací včetně louhování a pro pohodlné spaní bylo nutné nastavit postele o 20cm, a to nejsme žádní čahouni. Pan truhlář byl velice šikovný, takže to ani není vidět. Až bude hotová chalupa, postěhuje se ložnice jako první. A peřiny s ní.

 kytičky a proužky, jak se komu líbí





Milá Jani, moooc děkuji za ocenění, jen nevím, jestli si ho vůbec zasloužím. V posledních měsících jsem měla tak nabitý program, že mi bohužel nezbyl čas ani se sem podívat, natož něco vyrábět a publikovat. ALE! teď už je to lepší a tak se určitě brzy postarám o nápravu. Zatím co jsem tu nebyla, stihly jste ocenění rozdat mezi všechny blogy, které sama nejraději vyhledávám a tak snad neudělám chybu, když jej pošlu všem, které baví vylepšovat svět a dělat jej krásnější. Ještě jednou díky, mám radost.